Pokud o své tělo poctivě pečujete a zajímáte se o zlepšování jeho funkcí a výsledků, nebo patříte přímo do světa biohackingu, tak je dost pravděpodobné, že jste již slyšeli o FOTOBIOMODULACI, nebo též terapii červeným a blízkým infračerveným světlem. 

Zatímco minulé století patřilo do jisté míry farmakologickému průmyslu, aktuální století by mohlo naše těla ovlivňovat na přírodní bázi. Dovolím si tvrdit, že pro naše optimální zdraví hraje opravdu zásadní roli sluneční svit. Bohužel mnoho lidí o tomto faktu vůbec neví, nebo si dokonce myslí, že je potřeba být na slunci co nejméně, abychom nedostali nějaký typ rakoviny spjatý s UV zářením. Aktuálně nám však věda říká, že máme naopak velký nedostatek slunečního záření, který naopak spíše nedokážeme kompenzovat. Jen se nad tím zamyslete… Kolik hodin denně trávíte v interiéru a kolik na čerstvém vzduchu? Běžně 8 hodin spíme, 8-10 hodin jsme v kanceláři, hodinu trávíme v nějakém dopravním prostředku, dvě hodiny ve fitku, hoďku nám zabere příprava jídla a zbytek Netflix. Kde byl tedy čas na čerstvém vzduchu? Ti šťastnější si zajdou místo fitka na kávu do parku a následně si dají venkovní běh, zbytek přejde 2x 300m od auta do budovy. A do toho se zeptejme, kolik času vlastně strávíme na slunci? Ne jen na čerstvém vzduchu, ale na slunci? Od listopadu do února, nám totiž slunce zapadá již do 17 hodiny a další otázkou je, kolik z nás sleduje východ a západ sluncem, který má pro naše těle přímo terapeutické účinky. 

Teď si někteří z vás možná říkají, že jsme se asi dostali pryč od FOTOBIOMODULACE. Opak je však pravdou.  

západ slunce

Východ a západ slunce má totiž jednu konkrétní vlastnost, které říkáme „terapeutické okno“. Běžné denní světlo je kombinací celého světelného spektra. Ráno a večer, tedy při východu a západu nám však převládají dvě složky. Blízké červené a infra červené světlo. V tento okamžik má světlo vlnou délku mezi 600 až 900 nm, což je dle studií právě ta vlnová délka s největší přínosem pro naše tělo. 

A teď ta spojitost s FOTOBIOMODULACÍ… Fotobiomodulační panely nám právě dokáží simulovat východ a západ slunce. Během této terapie na nás panel Lighthacker vyzařuje právě světlo v rozmezí 660 až 850 nm. Jinými slovy, během fotobiomodulace, naše buňky absorbují světelné spektrum s optimální vlnovou délkou, díky které se zlepšuje jejich schopnost vykonávat běžné funkce a mechanismy. Díky tomuto zjištění se stala fotobiomodulace předmětem více než 7 000 studií. A jednou z prvních byla studie od společnosti QDI, kterou si na tento výzkum najala NASA. Výzkum jasně dokázal, že tato technologie může aktivovat růst rostlin ve vesmíru, načež se začalo s výzkumem lékařské aplikace LED diod. Tento výzkum chtěl především naleznout řešení, jak ve vesmíru zastavit ztrátu kostní a svalové hmoty. Díky těmto výzkumům vědci přišli na mnoho pozitivních účinků spjatých s terapií červeným světlem. 

Fotobiomodulační panel

Nyní tedy pojďme trošku do hloubky. Sám využívám a spolupracuji se společností vyrábějící panely Lighthacker, na těchto panelech bych tedy rád popsal principy fotobiomodulace. 

Jak fungují panely LIGHTHACKER?

Fotobiomodulační panely vyzařují dva typy záření. Intenzivní terapeutické červené světlo a blízké infračervené záření. Zatímco červené světlo má především blahodárný vliv pro pokožku, oči a na cirkadiánní rytmus, tak blízké infračervené záření prostupuje více do hloubky a je absorbováno přímo našimi buňkami a mitochondriemi, které aktivuje a posiluje. Díky tomuto principu lze fotobiomodulaci velmi dobře využít při regeneraci svalů, kostí, pokožky a zároveň nám během tohoto procesu stimuluje tvorbu testosteronu, zvyšuje úroveň osobní energie a eliminuje sezónní deprese. 

Pojďme ještě trochu do hloubky. Pro optimální a zdravé fungování potřebují naše buňky vyrábět během procesu zvaném buněčné dýchání energii ve formě ATP. Vyzařované červené a blízké infračervené světlo (NIR) do našich buněčných elektráren, tedy do našich mitochondrií doslova dodává fotony světla. Zároveň terapie červeným světlem může počet mitochondrií zvýšit a také posílit jejich funkci v buňce. Tento proces se nazývá „mitochondriální biogeneze“. Tyto benefity následně využíváme během celého dne, ať už při sportu pro zlepšení výkonu, nebo během pracovního nasazení pro lepší kognitivní a kreativní funkce.