Možná už jste někde slyšeli o názoru, že ve střevech je až 80% naší obranyschopnosti. Pravdou je však taková, že nás střeva ovlivňují ještě mnohem více, než jen na bázi naší imunity. Náš střevní mikrobiom se totiž považuje za poslední objevený orgán a to i přesto, že jej nazýváme naším druhým mozkem. Jak je tedy možné, že jsme jeho vliv na náš organismus začínáme zkoumat až v posledních letech? Těch faktorů ke samozřejmě více, jedním z nich však může být fakt, že jsme střevu prostě přiřadili schopnost trávení a vylučování, načež jsme již dále nepokračovali ve výzkumu. Dnes však již víme, že nás střevo ovlivňuje mnohem více, než jen nutkáním vyloučit stolici. Pojďme se tedy na náš mikrobiom podívat blíže. 

Pár faktů o mikrobiomu

Už Hippokrates, tedy jeden z nejslavnějších lékařů starověku tvrdil, že každé lidské onemocnění začíná ve střevech. Bohužel až ve 20. století vědci uznali, že v našem těle existuje další orgán, který jsme doposud téměř neregistrovali a neměli jsme tak o něm téměř žádné poznatky. 

Mikrobiom je termín, který pochází z roku 2001. V tento rok jej poprvé použil nositel Nobelovy ceny Joshua Lederberg. Tímto termínem označil shluk různých druhů mikrobů, které spolu vytvářejí mikroklima jednotlivých orgánů a žijí v symbióze. 

Kvalita střevního mikrobiomu se formuje během celého lidského života a je ovlivněna velkým množství faktorů. V raných fázích života je mikrobiom značně ovlivněn porodem a kojením, později stravou, nebo intoxikací či stresem.

Zajímavým faktem je, že mikrobiom a jeho složení ovlivňuje náš zdravotní stav, chutě, psychiku, nebo i konkrétní imunitní reakce na nejrůznější formy onemocnění. I vzhledem k tomuto faktu bychom měli našemu mikrobimu věnovat značnou péči a pokusit se udržet dlouhodobě v dobré kondici.  

Motýly v břiše

Proč je mikrobiom nazýván druhým mozkem? Je to z několika prostých důvodů… Náš mikrobiom totiž obsahuje víc než 100 miliónů nervových buněk, tedy asi tolik, kolik jich je v míše. V našich střevech je tedy hustá síť nervových buněk, která se náramně podobá našemu mozku. Zároveň v těchto buňkách vzniká velká část serotoninu a dalších neurotransmiterů. Zajímavostí je, že si ve střevech dokonce tvoříme i vlastní vnitřní opiody, tedy látky mající přímý vztah k přenosu nervových vzruchů, které jsou propojené s našimi náladami a pocity.

Možná jste tedy již někdy zaznamenali při nějakém jednání, nebo zkoušce zajímavý pocit v břiše. Případně vám možná někdy pomohla při důležitém rozhodování intuice. My tomu běžně říkáme motýly v břiše, ale v angličtině existuje výraz „gut feeling“, který v doslovném překladu znamená „střevní pocit“. Aktuální studie nám tedy potvrzují, že přesnost této anglické metafory je oprávněná, jelikož propojení mezi střevy a mozkem může opravdu ovlivňovat některá naše rozhodnutí či nálady. Dokonce je prokázáno, že zhruba 90 % informací jde z břicha do hlavy a přibližně 10 % obráceným směrem. No není to zajímavé? 

 

Mikroflóra

Druhý mozek

Náš „druhý mozek“ se nazývá enterický nervový systém. Tento název vychází podle místa, kde se mikrobiom nachází, tedy podle střev. Jedná se o samostatný nervový systém, který tvoří až 500 milionů neuronů, které se podobají mozkovým nervovým buňkám. 

Aby oba mozky mohli spolupracovat, musí se vzájemně informovat. Aby byl přenos dostatečně spolehlivý, tak existují celkem tři komunikační cesty.

  • Imunoregulační cesta, jejíž kvalita je odrazem kvality naší imunity.
  • Neuroendokrinní cesta, která představuje síť hormonálně aktivních buněk.
  • Bloudivý nerv, který je nejdelším nervem v našem těle a právě on spojuje mozek s důležitými orgány.

Neuro systém

Klíč ke zdravým střevům

Pro správné fungování střev a trávení je důležitá bakteriální diverzita a rovnováha. Čím víc druhů bakterií ve střevech máme, tím víc benefitů to přináší našemu zdraví, a naopak. V těhotenství, tedy ve fázi kdy se vyvíjíme jako plod, je však naše střevo naprosto sterilní. Proces budování naší střevní mikroflóry tedy začíná až během porodu. Zde však mluvíme o přirozeném porodu, během kterého se mikrobioby dostávají do dítěte z porodních cest matky. Následně pak dítěti matka předává laktobacily a bifidobakterie z mléčných žláz skrze mateřské mléko. Dalším vývojem se nám formuje kvalita naší mikrobity v závislosti na kvalitě konzumovaných potravin, dle konzumace alkoholu, značně nás ovlivňují i antibiotika, ale také stres a kouření. 

Důležitým aspektem je také samozřejmě fakt, o jaké bakterie se jedná, protože zdaleka ne všechny našemu trávení slouží. Správnou otázkou tedy je jak zvýšit počet prospěšných bakterií ve střevech? Nejjednodušší a nejúčinnější je zaměřit se na pestrou stravu bohatou na vlákninu, vitamíny a minerály a k ní přidat prebiotika a probiotika.

Tak jak se k tomu postavíte vy? Přesvědčil vás tento článek k tomu, že byste se měli o své střevo více zajímat a především starat? Věřím, že ano a možná i díky střevu, odemknete další z dílku k maximalizaci svého přirozeného potenciálu. 

Zůstaňme spolu ve spojení i na sociálních sítích, aby ti neutekla žádná novinka. 

Rád bys se mnou pracoval na svém osobním rozvoji individuálně? Vyplň mi tvé údaje a já se ti co nejdříve ozvu.

12 + 3 =